Rumunsko

Co bylo hlavním popudem změnit svůj život takhle razantně?

Zdenka:
Já volnost měla, tudíž mé důvody byly trochu jiné. Začala jsem se věnovat vizuálnímu myšlení, Doodle artu, a tak jsem cestování brala jako novou energii, podněty pro svoji práci. Navíc naše původní domluva byla cestovat zhruba šest měsíců s tím, že pak uvidíme.
Mike:
Život není od narození stejný a změny jsou jeho součástí. Díky internetu má člověk příležitost pracovat odkudkoliv, jen je potřeba najít si svůj směr. Četli jsme si články o cestovatelích, a jak pracují jako nomádi. V mé firmě došlo ke změně vedení, a to byla další příležitost udělat změnu. Byl jsem 20 let ve stejné profesi, kde byla i velká psychická náročnost. Měl jsem touhu žít, něco vidět, nejenom pracovat a chodit dennodenně do práce, která mě netěší.

Španělsko

Jak jste si dodali odvahu se do toho vůbec pustit? Mnoho lidí má touhy, sny, cíle, ale neuskuteční je právě proto, že se bojí udělat první krok, skutečně to zrealizovat. Co vám v tom pomohlo?

Zdenka:
Stereotyp a nuda – to byl hnací motor. Raději něco změnit, třeba mít i strach a obavy, než zůstat v tom samém a fungovat podobně dokola.

 Mike:
Člověk to musí udělat a nemít strach, i když je pro člověka přirozený. Myslím si, že každý to dokáže. 

 Kdo byl hlavním iniciátorem?

Zdenka:
Hlavním iniciátorem byl Mike. Bavili jsme se o tom, že nám brzy skončí hypotéka na byt, syn se odstěhuje a že je to příležitost něco změnit.

 Mike:

Díky prodeji bytu jsme získali překlenovací kapitál pro nastartování online podnikání. 

Méďa ve Francii

Co vám nynější způsob života nejvíce dal? A co naopak vzal?

Zdenka:
Dal nám nové životní zkušenosti, velké množství pro nás nových situací, poznání sebe – nutnost fungovat trochu jinak než v klasickém životě, kde se okolí tolik nemění. V cestování jsou změny poměrně časté, jiná země, jiný jazyk, mentalita lidí, měna, jídla, ceny, technické zajištění. Třeba plynová bomba pro chod naší domácnosti, vaření, topení. Je zapotřebí se rychle adaptovat.

A vzal… Kdybych to brala profesně, tak jsem přerušila některé kontakty. Bylo důležité si najít nový styl práce, naučit se pracovat na cestách. Určitě jsem i ztratila nějaké zakázky. Vlastně jsem musela začít od znova. Naučit se nebýt závislá na lidech a živých kurzech. Ale kdybych se na to podívala s odstupem, tak nevzal nic. Jednoznačné převazují pozitiva a nic bych neudělala jinak.

Mike:
Nic nám nevzal, jenom nám vrátil život. Zvýšila se kvalita našeho života, dal nám svobodu a možnost si ho více užívat, být daleko více v přírodě. 

Nastaly chvíle, kdy jste si říkali, proč jsme do toho šli? Jak jste je zvládli?

Zdenka:
Byly situace, kdy to bylo psychicky náročné, např. Maroko, kdy jsme se pomalu vraceli zpět do Evropy, a Maroko kvůli pandemii v březnu 2020 uzavřelo trajekty do Evropy. Nevěděli jsme, jak dlouho tam zůstaneme, co nás tam čeká, jak je Covid nakažlivý a podobně. Obavy, otázky, chaos… Pak byly momenty v Norsku, kdy jsme přijeli relativně pozdě, sněžilo a bylo náledí. To byl pro mě adrenalin. Ale vyloženě jsme toho rozhodnutí nikdy nelitovali.

Co vám pomohlo překonat „ponorky“, které, myslím si, že musely nastat. Být s někým neustále na prostoru   15 m2 je určitě náročné.

Zdenka:
Jsme spolu téměř třiadvacet let, známe se dobře. Naštěstí Méďa, náš obytný vůz, je relativně velký, dlouhý téměř 8 metrů a široký více než dva. Je rozdělen na dvě části, vzadu je ložnice, uprostřed obyvák a vepředu druhá ložnice, takže každý může mít vlastní soukromí a pracovat.  V dodávce si to neumím představit. Navíc hodně času jsme venku, takže můžu jít ven se uklidnit, i když nemohu odejít. V obytňáku je důležitý režim, systém         a díky tomu najednou nemyslíte na problémy nebo hádku, protože už potřebujete balit a plánovat, kam dál.

Mike:
Můžeme kdykoliv vyjít ven, projít se na vzduchu a vyčistit si hlavu. A všechno je v pohodě.

přes 3 měsíce nuceně  v poušti v Maroku  – rok 2020

 Při práci používáte častěji tužku a papír nebo počítač a aplikace?

Zdenka:
Na přípravu nových nápadů a projektů používám tužku a papír. Pokud nedojde, jak se mi to stalo v Maroku, pak je zpracovávám digitálně. Většinu času používám iPad a grafický program Procreate. Kreslím na něm, vedu webináře, tvořím workbooky i kreslená videa. Z těch praktických používám online účetnictví, soubory v Cloudu, možnost připojení se v případě potřeby na dálku na stolní počítač. Dále používám iMovie na stříhání videa, Google kalendář a iPages na texty.

Mike:
Používám Photoshop, Corel Draw. Máme s sebou notebook i velkou obrazovku, kde můžeme za stolem pracovat společně. Využívám spíše aplikace a tužku a papír minimálně.

Jak vypadá váš pracovní stůl?

Zdenka:
Máme stůl, ale pokud si oba rozložíme práci, moc místa nezbývá. Častěji u něj sedí Mike a já si zalezu dozadu, kde se mohu opřít o zeď Médi a mohu tak pohodlně pracovat z postele.

Mike:
Pracuji u stolu uvnitř, případně i venku.

Co pro vás znamená kreativita?

Zdenka:
Využití předešlých zkušeností a transformování je na jiné, nové. Schopnost přizpůsobit se novým situacím, pružnost. Improvizace v jídle, v práci – kombinovat to, co umím a udělat z toho to nejlepší. Při tvoření jsou to i nápady z věcí, které kolem sebe vidíme. Milujeme mural art a tak si pomalované zdi fotíme v každé zemi. To, co nás zaujalo a můžeme to nějak využít pracovně. Kreativita není dar z nebes, je to dovednost, na které se dá pracovat.

Mike:
Dělat to, co chci.

Poušť v Maroku

 Jaké jsou vaše plány pro další období?

Zdenka:

Některé země jsme projeli velmi rychle, do nich bychom se chtěli vrátit na delší dobu. Například Litva, Lotyšsko a Estonsko. Navíc léto je daleko snesitelnější na severu než na jihu. Do některých zemí bych se ráda vrátila, ale každý z nás má jiný pohled a kritéria na výběr země. Třeba na jaře opět vyjedeme.

Mike:
Rádi bychom některé země poznali více. Přesně neplánujeme, spíše zohledňujeme roční období, ve kterém jedeme a podle toho volíme zemi.

 Jaký jste prožili nejzajímavější zážitek?

Zdenka:

Zážitků bylo mnoho. Viděli jsme polární záři, která vypadá jako tanec světel na obloze. Ve Španělsku jsme zažili vichřici Gloria. Tři dny silného vichru, deště a několikametrových vln. Smetla několik měst, která jsme navštívili jen pár dní předtím. Podobnou bouři jsme zažili i v Řecku, kdy jsme museli opustit místo a přespali v domě jednoho místního Řeka, který nám nabídl nocleh. Zažili jsme také pouštní bouři na Sahaře v Maroku a v Rumunsku viděli bublající sopku a teplý vodní pramen. Měsíc jsme žili v Azrou v karanténě s tlupou třiceti opiček.

 Mike:

Zážitkem rozhodně bylo řídit v Maroku za dopravní špičky. Kruhové objezdy jsou naprostý chaos, dokonce se na nich objeví cyklista či motorkář v protisměru. Podobně se jezdí i v Albánii, jede ten, kdo najde volné místo. Policie stojí vedle, občas zapíská, ale neřídí nic.

 Potkali jste při cestování zajímavé lidi? Co vás překvapilo na místních?

Zdenka:

Nejvíce nás překvapila mentalita lidí v Maroku, úplně jiná než v Evropě. Byli velmi srdeční, neustále nám mávali, ptali se, odkud jsme a jak se nám v Maroku líbí. Mike často říkal, že musí i řídit a nemůže pořád jen mávat nazpátek. Při pandemii nám sami od sebe nosili potraviny, protože jsme se nesměli volně pohybovat. Děti na ulicích bývaly naopak velmi neodbytné a snažily se nám něco prodat. Byl to pro nás adrenalin, protože skákali i před auto, jen abychom zastavili. Takhle to je v severním Maroku, turista pro ně často znamenal boháče. Ale rozhodně převažují pozitivní zážitky a Maroko navždy zůstane v našem srdci.

 Mike:

Byli jsme překvapení, jak skromně bydlí lidé na vesnicích v Maroku. Když jsme čekali nedaleko Chefchaouenu na trajekt, seznámili jsme se s místním zemědělcem, který nás pozval k sobě domů na jeho domácí tajinu. Měl doma jeden pokoj, žádné skříně ani poličky, pouze postel a kuchyň, ale ne takovou, na jakou jsme zvyklí u nás. Jsme boháči, ani si to možná neuvědomujeme. Místní byli ochotní pozvat domů úplně cizí lidi. V Rumunsku si nás gesty přivolal jeden místní muž, s pomocí online překladače jsme se bavili a on mi potom přinesl kroj, jejich národní košili, jako dárek a pivo na uvítanou s tím, že se za rok zase sejdeme na stejném místě.

Pláž v Portugalsku

Děkujeme za rozhovor a rádi dodáváme odkazy pro sledování cesty Zdenky a Mika:

Facebook Život naplno nebo www.zivot-naplno.cz.
Na konferenci Myslete MIMO zajeté KOLEJE 22 se Zdenka podělí o zkušenosti s vizuálními poznámkami a prozradí, jak na jednoduché kresbičky, tzv. doodle.