Warning: Undefined array key "sharing_networks_networks_sorting" in /data/web/virtuals/290351/virtual/www/domains/mimokoleje.cz/wp-content/plugins/monarch/monarch.php on line 3904
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/290351/virtual/www/domains/mimokoleje.cz/wp-content/plugins/monarch/monarch.php on line 3904
Petra Jiřinská – grafik, kreslíř a nadšený dokumentarista. Podnikatelům pomáhá vizuálně obléknout jejich produkty a rodinám jejich vzpomínky.
Petro, co je náplní vaší práce?
Pro podnikatele graficky zpracovávám obaly na jejich výrobky včetně produktové fotografie. Taktéž vytvářím manuály k jejich produktům i s kresbami, které názorně vysvětlují jejich sestavení či použití. Velmi oblíbené jsou mezi mými klienty premium description (grafický popis vlastností jejich výrobků) či pohyblivé Gify. Jako vystudovaný knižní grafik ráda navrhuji knižní publikace i s vlastními ilustracemi. V projektu Společně na vzpomínky pomáhám rodinám vytvořit jejich foto kroniky v digitální i knižní podobě tak, aby díky nim jejich děti mohly snadno navázat na své kořeny.
Kreativita je pro mě dobrodružnou cestou ke zhmotňování vize.
Co je podle vás kreativita?
Pro mě je kreativita dobrodružnou cestou ke zhmotňování vize. A také obohacování zaběhlých funkčních postupů novými možnostmi.
Tužka a papír nebo počítač a aplikace?
Počtem hodin trávím víc času u počítače – zvlášť od doby, kdy mám grafický tablet a mohu kreslit přímo do Photoshopu. Nemusím pak kresbu pracně preparovat od pozadí, což je kolikrát u propracované kresby tužkou skutečný oříšek. K počítači však přicházím v momentě, kdy už mám přesnou představu, co díky němu budu vytvářet. Původní nápad se u mě stále rodí s obyčejnou tužkou v ruce při kresbě do skicáku. Přijde mi, že mám mozek vycvičený na režim příchodu nápadu a na jeho realizaci. Pro oba módy mám samostatná pracovní místa.
Kdy, kde a jak vás napadají nápady?
Když jsem v klidu a netěkám myšlenkami do budoucnosti. Pak vidím spoustu inspirace v takřka banálních věcech. Poslední dobou se učím záměrně se flákat. Zjistila jsem, že když se snažím být výkonná a odškrtávat jednu položku v seznamu za druhou, nápady vystřídá únava a zvláštní tíseň. Když jsem se ale přestala dívat na bloumání jako na nečinnost, zjistila jsem, že najednou v tomto prostoru přichází odpovědi na otázky nebo výtvarné vize, se kterými si v zápřahu nevím rady. Samozřejmě je podstatné udělat si čas a ty otázky si vůbec definovat…
Co vás nejvíce inspiruje?
Tiché prostředí – příroda, hřbitovy. Bytosti, na které se dívám, aniž bych je sledovala proto, že od nich předem očekávám radu či inspiraci.
Kde nejraději pracujete? Jak vypadá váš pracovní stůl?
Která část procesu tvoření vás nejvíce naplňuje?
Já mám ráda asi všechny fáze procesu, každá má svou specifickou kvalitu. V prvotní fázi tápání mě stále udivuje jak nevím, nevím, pořád nevím a pak přijde mžik a vím. To považuji až za něco zázračného. V druhé fázi návrhu mě zase baví přicházet na cesty, jak nápad zhmotnit. Já jsem neustále něčím nadšená a ráda zkouším další grafické možnosti. Proto se snažím do funkčního systému zařadit nějakou novinku. Poslední fáze realizace je pak pro mě něco jako meditace. Trénuji svou řemeslnou zručnost. Ať se jedná o kresbu, retuš fotografie nebo cokoliv jiného. Na této fázi mě těší, jak z nehmotné vize se stává něco, co vnímají i další lidé.
Co děláte, pokud nápad nepřichází? Pokud máte tvůrčí blok? Co vám pomáhá?
Pomáhá mi procházka nebo jízda na kole či bruslích. Zkrátka pohyb venku. Od základní školy mám návyk, že pravidelně sleduji, co se v grafice a obecně ve výtvarném světě děje. Když mě něco zaujme, snažím si pro sebe rozebrat, co je ta podstata, která přitáhla mou pozornost. A tu podstatu se snažím zakomponovat i do své práce. Důležitým záchytným bodem v propagační grafice je pro mě znalost technických a typografických zásad. Když jsem naprosto bez nápadu, začnu grafiku stavět podle funkčních vzorců – to znamená, že dodržuji hierarchii informací: ať textových nebo obrazových, řídím se dobrou čitelností, atd. Najednou už před sebou nemám prázdnou plochu, tím se uvolním a nápad se dostaví.
S Petrou jsem se seznámila při přípravě konference POZNEJTE PŘÍBĚHY SVÉ RODINY. Potkala jsem se tak s ženou, která kromě své práce grafičky miluje příběhy a historii, kterou jimi oživuje a skvěle zpracovává. Dokáže o ní nejen poutavě mluvit, ale zpřístupnit ji všem, kteří o to mají zájem. Pro své klienty zpracovává rodinné kroniky a příběhy.
Pokud ji chcete poznat i jako lektorku, navštivte program, kde se věnuje hned 2 tématům – jak zachytit emoce v rodinných kronikách a jaké jsou možnosti pro úpravu starých fotografií.
Další inspiraci najdete na BLOGU.
Již nyní se můžete zaregistrovat na konferenci plnou inspirace MIMO KOLEJE, nebo se přidat do KATALOGU KREATIVNÍCH PROFESIONÁLŮ, nebo si zde vybrat profesi, kterou zrovna potřebujete – postupně budou jednotliví tvůrci přibývat.
Miluji otázky a zajímá mě, jak ostatní přichází na nápady, proto se na to ptám těch, kteří v kreativních profesích našli svoje poslání.
Více než 20 let se zabývám osobním rozvojem – jsem lektorka, mentorka, vedu semináře pro firmy i jednotlivce, především na tématiku osobní produktivity a spokojenosti (timemanagement) a toho, jak přicházet na dobré nápady.
Aktuální semináře a programy najdete na www.jitkastadlerova.cz.
Založila jsem platformu pro všechny, kteří kreativitu využívají ve svých životech a chtějí se vzájemně propojit a získat inspiraci MIMO KOLEJE.