Scott Barry Kaufman a Carolyn GregoireováZrozeni tvořit – Objasnění záhad kreativní mysli. Citadela 2017

Jedná se o čtivé, zajímavé pojednání o tom, jak lidé  přichází na své nápady.

Autoři vychází z dochovaných záznamů ze života jednotlivých tvůrců – např.  Pabla Picassa, Fridy Kahlo, Marcela Prousta, Davida Fostera Wallaceho, Thomase Edisona, Josephine Bakerové, Johna Lennona, Michaela Jacksona, hudebníka Thoma Yorkeho, šachového šampióna Joshe Waitzkina, designéra videoher Shigeru Miyamoto a mnoha dalších kreativních osobností ukazuje, co jim pomáhalo v tvorbě, co je inspirovalo i podněcovalo. Najdeme v ní příklady jednotlivých rituálů, pracovní postupy, techniky, zvyky i životní návyky.

Na základě vědeckých důkazů autoři vyvrací dva nejčastější uváděné mýty o kreativitě:
První o tom, že kreativita sídlí na pravé straně mozku. Výzkumy dokazují, že kreativita je produktem celého mozku, který se spoléhá zejména na to, co autoři nazývají „sítí představivosti“, vytváření mentálního modelování a různých úhlů pohledu.

Druhý klasicky přijímaný model je, že existují jednotlivé fáze tvořivosti. Tyto byly tradičně definovány jako postup od období shromažďování znalostí a přípravy na vhled, k inkubačnímu období, ve kterém se myšlenky formují a vedou k osvícení, ve kterém dochází k tvůrčímu průlomu, a nakonec k ověření, ve kterém je myšlenka testována.
Autoři tvrdí, že tento model popisuje chaotický kreativní proces příliš čistě. Tvůrčí proces totiž vyžaduje disciplinované přepínání mezi racionálním a imaginativním myšlením, z nichž každé je podporováno odlišnými sítěmi v mozku. Kreativní člověk pracuje s paradoxy, preferuje složitost, extrahuje řád z chaosu, riskuje, je zaměřený a vytrvává v činnosti a především  pracuje s vášní, ve flow.

Autoři v knize  rozplétají řadu protikladů, které kreativní lidé využívají – jako je všímavost a snění, vážnost a hra, otevřenost a citlivost a samota a spolupráce – aby ukázali, že právě přijetím rozporů jsme schopni proniknout do naší nejhlubší tvořivosti.

A také se zamýšlí nad tím, že vlastně všichni kreativitu chceme, ale máme tak nějak zakódované, že ten, kdo byl originální, jehož myšlení se odlišovalo, tak většinou nebyl ostatními přijímám, prostě nezapadal do škatulky. Proto se jí někteří záměrně vyhýbají, aby nebyli ti „jiní“.

Co funguje, pokud chceme mít skvělé nápady? Fascinující je to, že v podstatě nic nelze zobecnit😊, neexistuje osvědčený návod. Tak, jako jsme každý jiný, i každému funguje jiný přístup, je mnoho cest, jak se být tvořiví aneb ROZMANITOST.
A právě rozmanitost zkušeností, znalostí a zážitků více než cokoli jiného je rozhodující pro kreativitu. Tvůrci jsou lidé, kteří jsou  motivováni a přímo energizováni možností objevovat nové informace a vzájemně je propojovat.

Deset názvů kapitol  –  Nápaditá hra, Vášeň, Denní snění, Samota, Intuice, Otevřenost vůči zkušenosti, Vědomá pozornost, Citlivost, Obrátit nesnáze ve svůj prospěch, Myslet jinak – popisuje dalších 10 tipů, které mohou dobře zafungovat, když potřebujeme nápady.  

Kniha může sloužit jako zdroj pro další informace, najdete zde spoustou odkazů a citací, vše je postaveno na základě nejnovějších poznatků z oblasti psychologie a neurověd.

Jitka Štádlerová
Lektorka, mentorka, koučka.
Více než 20 let se profesně  zabývá osobním rozvoje, nejvíce se zaměřuje na tématiku timemanagementu – na to, jak být spokojení a v pohodě a přitom si plnit své cíle i sny. 
Miluje  kreativitu, kterou považuje za styl života. Zaměřuje se nejen na to,  jak ji rozvíjet a přicházet na nové nápady, ale jak přímo kreativitu žít.

www.jitkastadlerova.cz